V terapeutickém křesle

Co byl můj prvotní impuls ke změně

Všechny mé cesty, kterými jsem prošla až do bodu, kdy byl můj způsob života už neudržitelný, a proto se mi vše začalo hroutit, mi přišly vtipné. Když jsem se totiž zpětně podívala, co mi životní zkoušky přinesly a kam mě dovedly (a že jim samozřejmě stále není konec, protože to bych se jinak nudila), tak mi hlavou projelo, že vesmír je vtipný. Dalo by se to shrnout slovem synchronicita. Já si však přijala pojem "vesmírný vtip".


Co formovalo mou cestu

Pocity a prožitky, se kterými jsem uvnitř sebe bojovala mě ubíjely, nedělaly mě šťastnou. Když si na to zpětně vzpomenu, je to pocit, jako bych zapojila své vědomí do zásuvky a tělo se opět učilo tomu, aby jím protékala energie. Řekla jsem si, že se svými vnitřními démony chci zatočit a pocítit vnitřní svobodu. Zjistila jsem, že když začínám měnit svá vnitřní nastavení, přesvědčení a uvědomuji si příčiny a následky svého jednání, tak tím měním i své okolí. Začali mi odcházet ze života někteří lidé, ale postupem času se objevovali noví přátelé, mezi kterými se cítím dobře. Vzpomínám si na moment, kdy jsem poprvé pocítila neskutečnou vděčnost a vnitřní svobodu, když jsem se sama zbavila pocitů, že tu nechci být. Je to pocit absolutního naplnění, i když třeba moc toho nemáte a nejste ani v žádném partnerském vztahu. Byla jsem tu ale jen já se sebou a každá obyčejnost života mi připadala barevnější a úžasnější. Svit slunce mezi stromy jsem prožila s větší hloubkou a s úžasem jsem na ten pohled hleděla, jakoby to bylo největší mistrovské dílo přírody. V tento moment jsem si uvědomila, že tohle je život. Vnitřní pocit naplnění; vděčnost za to, co mám tady a teď a prožívání svým srdcem, nejenom hlavou a očima. Netvrdím, že tímhle bodem je cesta poznání u konce. Ne, naopak. Tím ta cesta teprve začala a mě neskutečně baví. V roce 2021 mi přišlo do života pár znamení během terapií, kterými jsem prošla, že bych svými zkušenostmi mohla pomáhat dál, ale zatím jsem to nebrala vážně.  Načež ke konci roku 2021 jsem se dostala ke studiu ve škole přírodní a celostní medicíny KAMATÉ, a všechno se sešlo velmi rychle. Od ledna 2022 mi práce terapeuta přirostla k srdci a cítila jsem, že jsem ve správný čas na správném místě. 


Co vám osobně můžu nabídnout? Držím se toho, i jakožto začínající terapeut, že ten, kdo má ke mně přijít, tak si mě najde. A ten, kdo chce skutečně pomoc a pracovat na sobě, pak je u mě na správném místě. Nehodlám rozdávat rady, o které se nikdo neprosil, protože je to Váš ale i můj ztracený čas. Ten, kdo mě vyhledá, si může být jistý, že u mě nenajde rady z učebnic a neodejde s diagnózou a nálepkou na čele. Všichni, kdo právě teď hledáte terapeutickou pomoc (a to jakoukoliv), jste velmi odvážní a už jen tímhle rozhodnutím jste udělali velký krok pro sebe. Není se za co stydět. O nemocnou duši je potřeba pečovat stejně jako o zlomenou nohu. Stav našeho duševního zdraví je důležitější než se zdá. Odvíjí se od něho totiž všechny aspekty našeho života a na fyzickém zdraví to můžeme vidět nejvíc. V mém bodu zájmu je také péče o zdraví, propojení západní a celostní medicíny, životní rozvoj člověka, přirozený soulad s přírodou a návrat ke kořenům. Řešení toho všeho je podle mě nalezení rovnováhy a být ve svém středu. Není to vůbec jednoduché. Sama to vím, ale ta cesta mi dala možnost pomoct druhým. Nevyznávám striktní způsob života. To už jsme kolikrát zkoušeli a kupodivu to nezabíralo. Lékem je individuální přístup, respekt, soucit, spolupráce, naslouchání a humor, který je nad zlato. Vždyť proto je Vesmírný vtip! 

© 2023 Všechna práva vyhrazena
Autor – Věra Miadiková / Všechna práva vyhrazena
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma!